Skladatel chemikem

Je studentem posledního ročníku osmiletého gymnázia. Po celou dobu studia dosahuje mimořádných studijních výsledků, které ještě doplňuje účastí a vynikajícími úspěchy v krajských kolech školních soutěží, naposledy například ve velmi náročné chemické olympiádě.

Samostatnou kapitolou je Matějovo mimoškolní hudební působení. Věnuje se hře na klarinet a violu v rámci trutnovské ZUŠ, kde patří k nejlepším muzikantům. Samotné muzicírování ještě povýšil úpravou i komponováním vlastních skladeb pro sebe i své hudební přátele. Pro svůj další hudební růst si Matěj zvolil spolupráci s profesory pražské konzervatoře, kam dojíždí na odborné konzultace. Nezištně pomáhá i ostatním hudebníků ZUŠ, které doprovází na jejich absolventských i dalších koncertech.

Přes veškeré úspěchy zůstává Matěj mimořádně skromný a komunikativní, výborně vychází se svými spolužáky ve škole i mimo ni. Pevně věříme, že se mu bude tak znamenitě dařit na poli studijním i hudebním i v další životní etapě.

Matěji, co ti dalo studium na GTU?

Nejspíš nemá cenu říkat, že mi dal dobrý kapitál do mého univerzitního bádání, s tím se u vyhlášeného trutnovského „gymplu“ tak nějak počítá. Mně studium dalo zejména 8 nezapomenutelných let, během kterých se z naší třídy plné nesourodých paviánů pod taktovkou dirigenta Honzy Rejla stala skvěle fungující symfonie. Vřelé díky patří pak i tělocvikářům za nezapomenutelné kurzy (zejména ten sportovní na Pecce) a paní Spatzierové za odvahu, se kterou se se mnou pouštěla do řešení chemické olympiády, při které jsme měli možnost uvařit si (nejen) kyselinu benzoovou v nádobí po babičkách.

Kterým směrem se budeš dále ubírat?

Každý kdo mě zná, ví, že mým osudem je stát se zubařem, koneckonců si za tímto cílem jdu od první třídy. První krok se mi vydařil, minulý měsíc mě přijali na 1. LF UK. Rád bych rozvíjel i svoje hudební nadání, absolvoval jsem několik konzultací na Pražské konzervatoři, kde bych v budoucnu rád studoval, a to buď klarinet, nebo violu.

Proč zrovna skladatel chemikem?

To napadlo pančelku…, ale něco na tom určitě bude. Vždyť chemie je také o skládání malých dílků, ze kterých si můžeme vytvořit celý svět, stejně tak jako v hudbě, kdy lze z jednotlivých tónů sestavit dílo monumentálních rozměrů.

Co ty a hudba?

Můj vztah k hudbě je kapitola sama pro sebe. K muzicírování mě vedla moje prababička, která léta pracovala v České filharmonii, a zejména pak můj děda, který mě zapsal do zušky, vozil na všechny zkoušky, koncerty a jiné akce, za což mu patří můj velký dík! Mám za sebou 9 let studia hry na klarinet, 3 roky hry na violu, nespočet koncertů, naposledy jsme byli např. v Německu. Hudba je pro mě ta nejdokonalejší možná forma seberealizace a vyjádření emocí, ať už jde o hraní, poslech, skládání, upravování skladeb či uvádění samotných koncertů. Je to lék na všechny bolístky, trable a zejména samotu. V hudebních kruzích jsem potkal mnoho přátel, se kterými se navzájem podporujeme, a existuje mezi námi jakési tajemné pouto. A to za tu dřinu stojí…