Jakub Matuška v čele našich chemiků

Všechny kategorie chemické olympiády pro školní rok 2015/2016 znají své vítěze. Poslední krajské kolo, tentokrát kategorie B, absolvovalo naše kvarteto – Jakub Matuška, Matěj Kraus, David Müller a Helena Siegerová - se ctí.

Nejlépe se umístil Jakub Matuška. Obsadil skvělé šesté místo a vy si můžete přečíst jeho bezprostřední pocit. Níže pak i pocity všech ostatních…

Jakub Matuška:

„V sobotu jsme se, jako skupinka čtyř studentů pod vedením paní profesorky A. Spatzierové, zúčastnili krajského kola chemické olympiády kategorie B. I když jsme díky výlukám přijeli s lehkým zpožděním, byli jsme organizátory ujištěni, že bez nás by určitě nezačali. To nám dodalo odvahy a sebevědomí před začátkem soutěže. A že jsme je potřebovali. I přes obtížnost praktické a teoretické části a nabitou konkurenci nakonec naše kvarteto dosáhlo skvělých výsledků a umístilo se na dobrých pozicích. Domů jsme odjížděli s novými zkušenostmi a potěšeni naší vydařenou reprezentací.“

Matěj Kraus:

„Letošní ročník chemické olympiády byl pro mě více než naplňující. Kromě své kategorie C, jsem dělal ještě kategorii B. V obou jsem prošel do krajského kola a v obou to byla zkouška ohněm. Nad domácí přípravou jsem trávil hodiny a hodiny, avšak tvrdá práce se vyplatila a já jsem se svými výsledky nadmíru spokojen. Snad se mi příští rok podaří obhájit letošní úspěchy, případně je ještě vylepšit. Rád bych pak poděkoval učitelkám chemie za jejich pomoc při domácí přípravě a za samotnou organizaci ChO.“

David Müller:

„Po brzkém ranním vstávání před šestou hodinou v sobotu, což už lze podle mého názoru považovat za úctyhodný výkon, jsme se vydali vlakem do Pardubic na soutěž těch nejbystřejších hlav v kraji Královéhradeckém – chemickou olympiádu. Posilněn značným množstvím kofeinu jsem zdolal teoretickou část, ovšem ta praktická byla už horší.  Naštěstí mi však můj perfektně vytrénovaný tipovací smysl nějaký ten bod získal. Nakonec jsme setkání s prostředím chemické laboratoře Univerzity Pardubice přežili ve zdraví a s úsměvem na tváři jsme se vrátili domů.“

Helena Siegerová:

„Krev, pot a slzy. Taková byla moje původní představa účasti v krajském kole chemické olympiády. Nakonec to ovšem nebylo tak tragické. Z původního konceptu nenápadně zmizela krev a slzy a nahradily je složité organické reakce, únava, hlad, manganaté kationty, ale to vše zakončeno velmi pozitivním pohledem na věc doplněným o upřímný hlasitý smích. A zkuste si představit tu úlevu, když při vyhlašování výsledků od posledního místa vaše jméno nezazní posluchárnou jako první! Větší úlevu už může cítit jedině byreta, kterou jsem po zpackané praktické části, která trvala nekonečné a pro mě velmi deprimující dvě hodiny, vymyla a odložila s myšlenkou, že udělám všechno proto, abych tu chudinku už navždy ušetřila utrpení, které si se mnou musela prožít. Myslím, že pracovní listy, které jsem se v průběhu práce snažila vyplňovat, ale na kterých se nakonec nacházelo více skvrn od roztoku manganistanu než písma, by mi poslední místo rozhodně ze srdce přály, kdybych jejich srdce předtím nenaleptala kyselinou sírovou. Ovšem skončit na místě hodnoty druhé mocniny čtyř, krásně dělitelné dvěma, čtyřmi i osmi, to zní nakonec docela romanticky. :)“