ADAPTAČNÍ POBYT PRIMY – JIRÁSKOVY SKÁLY (BISCHOFSTEIN)

První den, 11.09.2024 byl úkol jasný: dopravit se na místo přespání, a tím byl zámeček Bischofstein. Po cestě si šmoulí vesnička rozdělila jména. Někdo byl taťka Šmoula, někdo zase Šmoulinka. Ostatní dostali další role jako je mrzout, silák, nebo kuchař. No, a naše třídní paní učitelka byla Gargamel. Na místě jsme dostali opravdu šmoulózní oběd. Po krátkém odpoledním šlofíku všichni opět vyrážejí na cestu z Bischofsteinu na zříceninu hradu Skály. Po cestě zpět na zámeček jsme potkali zvědavou kachničku, která se na nás přišla podívat. Nakonec se ukázalo i sluníčko a mohli jsme si užít venkovní hřiště v areálu.

Druhý den začalo pršet, takže se naše třída zdržovala uvnitř a hrála seznamovací hry. Po obědě jsme, vyzbrojeni pláštěnkami, vyrazili ve velice sychravém počasí na nejvyšší vrchol Adršpašsko-teplických skal Čáp. Na rozhledně na Čápu jsme shledali, že kvůli mrakům je ze středního patra rozhledny vidět lépe než z vrchního. Po návratu jsme si odpočinuli a před večeří i po večeři jsme hráli hry jako debatní kartičky nebo pantomimu.

Poslední den vyšel zrovna na pátek 13.09.2024, což se také podepsalo na počasí, které naši šmoulí vesničku celý den doprovázelo… Ráno jsme vyrazili na snídani, po které nás hned čekalo balení věcí, u kterých se zdálo naprosto nemožné je vrátit zpět do batohu, do kterého se předtím jakýmsi zázrakem vešly. Po velkém shonu jsme pak nahodili batohy, vystrojili se do pláštěnek a nepromokavých bund a vyrazili na vlakové nádraží. Po cestě vlhkým lesem plným kaluží, který trochu připomínal džungli, nás stihl docela slušný vítr a déšť, takže jsme pak byli vděční, když jsme konečně dorazili na nádraží. Teď už nás čekala jen zpáteční cesta vlakem, ve kterém jsme si k obědu dali řízek, který jsme dostali na cestu. Pak už jsme jen dojeli na nádraží, kde se všichni Šmoulové rozešli.

Je prima, že se šmoulí vesnička tak krásně poznala.

Za primu napsali: Jitka Procházková, Martin Buryanek a Magdaléna Šubrtová